Evropský fond po pandemii: Poslední šance na energetickou transformaci pro Visegrádskou čtyřku?

Odborníci tvrdí, že oživení evropských ekonomik po pandemii koronavirů se může stát - díky národním plánům obnovy financovaným z fondů EU příležitostí k vyrovnání se s klimatem. Využije Visegrádská skupina (V4) této příležitosti?

Hospodářské oživení po krizi s koronaviry SARS-CoV-2 je jednou z hlavních priorit všech členských států EU. Konečný efekt bude záviset nejen na množství investovaných peněz, ale také na tom, zda jsou vynaloženy efektivně. Odborníci tvrdí, že oživení ekonomik po pandemii by mohlo poskytnout vynikající příležitost k vyrovnání nevyřešených podnebí - cílů ke snížení emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, do atmosféry. Zajištění zelenějšího hospodářství je jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie.

 

Pět let po Pařížské dohodě Ursula von der Leyen v září oznámila plán na zvýšení cíle EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů ze 40%. až 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Vedoucí Evropské komise zdůraznil, že cíl byl „ambiciózní a proveditelný“. Cílem EU je do roku 2050 stát se klimaticky neutrálním. Evropská komise zároveň oznámila revizi všech politik EU zaměřených na dosažení tohoto cíle, včetně systému obchodování s emisemi (ETS), který má být rozšířen na další odvětví hospodářství.

 

Země visegrádské skupiny nepatří mezi lídry EU v oblasti politiky v oblasti klimatu. Polsko je jedinou zemí, která dosud nevyhlásila svůj závazek ke klimatické neutralitě do roku 2050. Česká republika má v úmyslu rozšířit jadernou elektrárnu v Dukovanech, a to navzdory kontroverzní roli jaderné energie v zelené transformaci. Téměř ve všech zemích V4 není cílový podíl obnovitelné energie zdaleka očekáván.

 

Prostředky EU - víceletý finanční rámec (VFR) a fond pro obnovu (FO) EU (EU nové generace) - poskytují šanci na změnu, která může výrazně změnit situaci v každé ze zemí regionu. Jak tedy plánují vlády zemí V4 vynakládat finanční prostředky EU v souvislosti s postpandemickým hospodářským oživením v souvislosti s dlouhodobou klimatickou strategií Evropské unie do roku 2050?