Investice pro bytovku

Investice do solární střechy se může bytovce vrátit za čtyři roky. Nutné je vytvoření mikrosítě

Využití elektřiny vyrobené z vlastních střešních solárních panelů se stává stále více dostupnějším řešením. Jejich instalace rostou v Česku zejména na rodinných domech. Nová studie mapovala možnosti využití fotovoltaiky také na bytových domech. Zásadním zjištěním je poměrně rychlá návratnost, kterou může ještě vylepšit čerpání investiční podpory. Hlavním limitem je však potřeba vytvoření takzvané mikrosítě, na které se musí domluvit všechny bytové jednotky. Odstranění bariér by měl přinést nový energetický zákon, který by zajistil usnadnění vzniku takzvaných aktivních spotřebitelů energie, kterými se mohou stát právě bytová družstva. To jsou závěry publikace zveřejněné kanceláří europoslance Luďka Niedermayera ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a advokátní kanceláří Doucha Šikola.

 

Ceny fotovoltaických modulů klesly za posledních deset let o více než 80 %. Díky tomu je vlastní výroba elektřiny pro rodinné domy, ale i bytové domy či celá sousedství vůbec nejdostupnější v historii. Spotřebitelé mají navíc možnost využít podpory například v programech Nová zelená úsporám nebo IROP.

Publikace "Možnosti samovýroby elektřiny pro bytové domy a komplexy budov" na modelových příkladech ukazuje ekonomickou návratnost různých řešení výroby elektřiny z vlastních zdrojů v dnešních podmínkách v Česku. Na konkrétních příkladech propočítává cenové a investiční náklady a celkové úspory pro jednotlivé technologie (sloučení odběrných míst, přidání solární elektrárny a její kombinaci s bateriemi) pro dvě typově rozdílné sídelní jednotky: bytový dům a sérii navzájem propojených rodinných domů.

Pro bytový dům je nejvýhodnější řešení v podobě instalace solárních panelů na střechu a sjednocení odběrných míst, tedy vytvoření mikrosítě v rámci budovy. Pro modelový případ 30 bytů s průměrnou spotřebou se opatření vrátí za 4 roky. Zajímavou návratnost má osazení fotovoltaikou střech rodinných domů, kterou současně vytvoří společný microgrid. Modelový příklad pracuje s novou čtvrtí 30 rodinných domů s průměrnou spotřebou a pořízení solární panelů má pak návratnost okolo 5 let.

“Propočty ukazují, že je již dnes vlastní výroba solární elektřiny díky zavedené podpoře pro spotřebitele výhodná. Současně však existuje řada překážek, která zejména obyvatelům bytových domů brání v tom, aby se mohli stát aktivními spotřebiteli energie,” říká František Marčík, programový koordinátor Aliance pro energetickou soběstačnost.

Rozvoj vlastní výroby elektřiny lze v Česku realizovat nejsnadněji právě pomocí výstavby solárních elektráren na střechách domů. Aktivní roli spotřebitelů, tedy například právě domácností, podporuje nová evropská legislativa. Energetický balíček EU, který má Česko do svých zákonů implementovat již do konce příštího roku, definuje roli aktivního spotřebitele energie (prosumers, active consumers), tedy jednotlivce či skupiny jednotlivců, kteří vyrábějí elektřinu, ale jejichž výroba elektřiny není předmětem podnikání.

Mezi základní výhody aktivních zákazníků patří například právo působit na energetickém trhu bez nutnosti vlastnit licenci. Bytové jednotky (domácnosti) nebo firmy si budou moci sdílet vlastní vyrobenou elektřinu bez zbytečných překážek nebo poplatků. Přelomovým nástrojem jsou také smlouvy o dodávkách přebytků energie uzavírané přímo mezi zákazníky s vlastním obnovitelným zdrojem. Jde o takzvané peer-to-peer kontrakty, zkráceně též P2P, což je koncept který známe například ze sdílení dat po internetu. Právě svět internetu a různé formy elektronického sdílení tato nová forma v energetice nejvíce připomíná. Evropa posiluje také práva spotřebitelů, kteří si chtějí vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Česku tak bude muset například zrušit limit, do kterého lze u nás provozovat výrobu elektřiny bez licencí. Nyní je to možné pouze do 10 kilowattů, ale nově by neměl být žádný strop.

„Takzvaný Zelený deal je pro většinu nově zvolených europoslanců priorita. Voliči dali jasně najevo, že se životnímu prostředí a klimatu máme věnovat a vychází to i ze závazků, které na sebe členské země Unie vzaly. V energetickém balíčku EU, zejména díky postoji hlav států, jsou upřednostněny konkrétní klimatické cíle pro EU jako celek. V praxi ale hrozí, že zamýšlejí udělat jen málo a čekají, že ostatní se o splnění cílů postarají. Zdá se mi, že takto často uvažuje i naše vláda, a je to pro nás i Unii špatně,“ odkazuje europoslanec Luděk Niedermayer na cíl dosáhnout 32% podílu využívání obnovitelných zdrojů na úrovni EU. Česká republika směřuje k 22 % a drtivou většinu cíle chce naplnit navýšením obnovitelných zdrojů v teple a dopravě. Naopak Česko s rozvojem výroby zelené elektřiny téměř nepočítá.

„Evropská legislativa razantně podpoří výrobu elektřiny pro vlastní domácnost, sousedy, či průmyslové areály. Půjde o příležitost, jak využít technologickou revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů ke snížení vlastních nákladů na energie. Česká vláda by neměla otálet a měla by začít pracovat na nových zákonech, které nás posunout blíž k moderní, digitální energetice pro 21. století,“ říká advokát Pavel Doucha, zástupce advokátní kanceláře Doucha Šikola specializující se na klienty podnikající v energetice.