Get Adobe Flash player

Teplárny mohou ochránit před black outem

Rádio oněmělo, televize oslepla, lednička zmlkla.  Mlčí i telefon, ale z ulice se naopak ozývá hlasité troubení  z nedaleké křižovatky, kde nejdou semafory. Tak vypadá začátek výpadku  elektřiny. Zatím jsme zvyklí na to, že během několika  minut, v horším případě hodin je vše zase v pořádku. Málokdo si však  umí představit život v Česku bez elektřiny po  několik dnů nebo dokonce týdnů.

Bezchybný provoz elektrické rozvodné  soustavy ohrožuje bezpočet předvídatelných a nepředvídatelných faktorů. Česká  přenosová soustava se v minulosti několikrát dostala na pokraj blackoutu,  tedy rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny. Čelí totiž  jak přetokům elektřiny z německých větrných elektráren na Baltu, tak  opačnému problému, jímž je nedostatek elektřiny na  Balkáně.

ČR křižovatkou energetických  cest

„Ani vybudování nových přenosových sítí v Německu  nemusí proto český problém zcela vyřešit,“ řekl Tomáš Hüner, šéf dozorčí rady  společnosti Česká přenosová soustava (ČEPS), jež tuzemskou soustavu provozuje.  Přes Česko, které je křižovatkou mezinárodních cest elektřiny, se nárazově valí rizikové množství proudu. Země  jako Slovinsko, Chorvatsko i další státy bývalé Jugoslávie, kromě Srbska,  se potýkají se značným nedostatkem vlastní elektřiny.

Každý rok se rozvodná soustava několikrát  potýká také se zásahy živelných pohrom, které přinášejí lokální výpadky elektřiny. Jediné, co se zatím naší přenosové soustavě vyhýbá,  jsou teroristické útoky. Ve světě nejsou rozsáhlé výpadky elektrických sítí nic  výjimečného.

Zatímco u nás vrcholily prázdniny, ocitlo se na severu  a východě Indie bez proudu až 700 milionů lidí. Pro srovnání, zhruba stejný  počet obyvatel žije v Evropě od Atlantiku po Ural. Podle Miroslava Vrby,  člena představenstva ČEPS to byl největší výpadek všech dob, co se týče dopadu  na zákazníky.

Řešení na evropské  úrovni

V Indii se ještě lidé možná dokáží bez elektřiny obejít. Ve vysoce civilizovaném a na elektřině totálně závislém světě, kam patří i Česká  republika, by však dopady podobného výpadku byly katastrofální. Podle předsedy  představenstva ČEPS Vladimíra Tošovského jsou částečným řešením vyšší investice  do zkvalitnění přenosové soustavy. ČEPS proto do roku 2023 chystá vložit do  posílení sítí šedesát miliard korun.

„Problematiku však musíte řešit na  celoevropské úrovni,“ dodal Tošovský. Premiér Petr Nečas na posílení soustavy na  podzim přislíbil až 50 miliard korun a nedávno uvedl, že hrozba přetoků elektřiny z Německa nezmizí do roku 2018. Situace se může  změnit až poté, co Německo vybuduje robustnější přenosové sítě.

Riziko  kolapsu sítě však bude existovat vždy, protože faktorů, které ji mohou ohrozit,  je řada a úplně je eliminovat prostě nelze.

Veřejné ostrovní  provozy

Řešení přesto existuje a je překvapivě jednoduché.  „Veřejné ostrovní provozy by byly schopné zachovat v provozu části  distribučních soustav z místních zdrojů do doby, než dojde k obnově  přenosové soustavy. Řízenou dodávkou elektřiny pro  vybrané spotřebitele by pak bylo možné následky blackoutu zmírnit,“ popisuje  možné řešení Ivan Beneš ze společnosti CityPlan, která vede výzkumný projekt  zaměřený na zvýšení odolnosti distribuční soustavy. Základem takového ostrova je  menší zdroj elektřiny, například teplárna, který je schopen samostatného fungování bez  propojení s přenosovou soustavou.

Pokud přerušení dodávek elektřiny netrvá déle než 24 hodin, zůstávají při obnovení  dodávek elektřiny zachovány základní funkce společnosti.  Několikadenní narušení dodávek už způsobí sociální nepokoje. Například záložním  zdrojům mobilních operátorů, vodárenských společností, bank nebo nemocnic už  dojde energie. Pokud mimořádná situace trvá déle než pět dní, nastává  dezintegrace společnosti a vláda zpravidla vyhlašuje stav ohrožení nebo dokonce  výjimečný stav.

Teplárny jako součást  řešení

Význam a možnosti ostrovního provozu si plně uvědomuje  ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat, by  dvoutýdenní výpadek elektřiny ve třech krajích ČR přišel  státní kasu zhruba na 15 až 22 miliard korun. V návrhu Státní energetické koncepce proto do konce příštího roku počítá  s vypracováním Národního programu energetické  odolnosti se zaměřením, mimo jiné, na schopnost ostrovních provozů velkých  aglomerací. Týkalo by se to nejen 21 měst s více než 50 000 obyvateli,  v nichž žije třetina obyvatel Česka, ale i řady  dalších.

Klíčovou roli v krizovém scénáři při vytváření uvedených  ostrovních systémů by měly sehrát teplárny, kde se kromě  tepla obvykle vyrábí také elektřina, použitelná pro  zajištění nouzových dodávek. „Při výpadku by mohly teplárny eventuálně sloužit jako zásobní zdroj nebo zdroj pro  ten ostrovní systém. K tomu je třeba vyčlenit ostrovy v naší přenosové  soustavě. Chceme tuto kapitolu popsat ve Státní energetické koncepci tak, aby na to bylo pamatováno,“ řekl  nedávno poslancům v odpovědi na interpelaci k situaci v energetice ministr Martin Kuba.

Podle Martina Hájka,  ředitele Teplárenského sdružení České republiky je řada  tepláren pro zabezpečení ostrovního provozu již dnes  dostatečně vybavena. K jeho vytvoření je však zapotřebí spolupráce  distribučních společností.

„V situaci, kdy nastává blackout, musí  takzvaná rozpadová automatika v řádu milisekund vystřihnout ze sítě ostrov,  který má teplárna šanci utáhnout,“ upozornil Hájek.  Provozovatelé distribučních soustav ovšem takové vybavení většinou nemají a  spoléhají na rychlé obnovení provozu přenosové sítě.

Je také potřeba  vytipovat opravdu nejnutnější spotřebu elektřiny  například pro čerpadla zajišťující dodávku pitné vody, protože teplárna samozřejmě nedokáže dodat dost energie pro běžný  provoz města.

Problematické finance

Zatím  nevyřešeným bodem zůstává financování nezbytných investic na straně tepláren a zejména distribučních společností. Celkové by se  náklady na přípravu ostrovních provozů podle odhadů pohybovaly v řádu  stovek milionů korun. To je ale jen nepatrný zlomek prostředků, které se  každoročně věnují na podporu obnovitelných zdrojů, které paradoxně nejvíce  přispívají k hrozícímu výpadku dodávek elektřiny, a  také nepatrný zlomek škod, které by rozsáhlý výpadek elektřiny napáchal.

První vlaštovky se přes řadu  překážek postupně objevují. V polovině září loňského roku proběhly  v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích zkoušky, které  ukázaly, že je možné při výpadku proudu ve zlomku vteřiny vytvořit ostrov a  udržet nepřerušené zásobování elektřinou. Praktické  zkušenosti pro budování veřejných ostrovních provozů v menších městech by  měl přinést pilotní projekt Smart Region společnosti ČEZ, probíhající ve Vrchlabí. Projekt, který je zaměřen na  využití chytrých sítí, má za cíl do roku 2015 určenou oblast osadit  nejpokročilejší distribuční technologií s vazbou na decentrální výrobu  elektřiny. V části Vrchlabí Liščí kopec se  připravují podmínky pro otestování ostrovního provozu.

Další rozvoj  připravenosti na ostrovní provoz bude záviset na tlaku ze strany státu a zájmu a  pochopení u provozovatelů distribučních soustav, kteří jsou za  nepřerušovanou dodávku elektřiny zodpovědní. Důležitý  bude samozřejmě také postoj Energetického regulačního úřadu, který dohlíží na  ceny distribučních společností a rozhoduje  o uznatelných nákladech. Podceňování preventivních opatření by se, stejně  jako v případě povodní, mohlo krutě vymstít.

Zdroj: MojeEnergie.cz

Komentáře nejsou povoleny.

Hledáme partnery

Nabízíme spolupráci regionálním elektromontážním firmám na montáž a servis automatických elektrocentrál

Hledáme partners - firma Karel Řehák

V případě zájmu nás kontaktujte