Get Adobe Flash player

Hrozí doba temna? Studie varuje před výpadky elektřiny

Evropě a Severní Americe hrozí, že nebudou mít dostatek peněz na modernizaci elektrické přenosové sítě. Pravděpodobnost velkých výpadků proudu na větším území, takzvaného blackoutu, by se tak v následujících letech mohla zvýšit téměř o polovinu. Nebezpečí hrozí i České republice. Vyplývá to ze studie společnosti PwC ČR, jež vychází z průzkumu mezi 72 energetickými společnostmi ze 43 zemí světa.

„Stoprocentně vyloučit riziko blackoutu není možné ani v České republice. Ve skutečnosti jsme již několikrát byli blízko výpadku proudu, a to kvůli zvýšeným tokům energie z větrných elektráren na baltském pobřeží přes naše území,“ konstatoval Tomáš Bašta ze společnosti PwC. Proud vyrobený v Německu se totiž odklání i přes Českou republiku.

Velké problémy způsobil německý proud českým energetikům například letos v únoru. Česká přenosová soustava musela přenášet až 3500 megawattů elektřiny, což je tříapůlnásobek obvyklého množství. „Mnoho hodin jsme nebyli schopni dodržovat základní bezpečnostní kritérium,“ řekla tehdy Hospodářským novinám Zuzana Dvořáková, mluvčí společnosti ČEPS, která spravuje českou přenosovou síť. Technici museli přesměrovat tok elektrického proudu do méně vytížených částí sítě, omezit výrobu v některých českých a zahraničních elektrárnách i obchodování s elektřinou.

Pokud by totiž došlo k blackoutu, mělo by to pro Českou republiku a její obyvatele drastické důsledky. Na proudu jsou závislé nejenom domácnosti, ale třeba také doprava či vodárny.

Česku hrozil velký výpadek už několikrát, když přes republiku protékala energie z baltských větrných elektráren.

Česká přenosová síť podle Tomáše Bašty ze společnosti PwC ČR potřebuje posílit, aby splňovala náročnější bezpečnostní parametry. „Času přitom není nazbyt. Posilování sítí je dlouhodobější záležitost a větrných elektráren, původců zvýšeného zatížení sítí, bude stále přibývat,“ dodal Bašta.

To je ovšem možné pouze v rámci evropské spolupráce. ČEPS totiž do obnovy české přenosové sítě hodlá do roku 2023 investovat 60 miliard korun. Problém se tak bude muset řešit především v Německu, kde chybí propojení mezi severozápadem a jihozápadem. „Oni to vědí už dávno. Ale administrativně projednat přenosovou linku, aby se postavila, je téměř nemožné,“ řekl nedávno v rozhovoru pro časopis TÝDEN šéf ČEPS Vladimír Tošovský. „Ten projekt je tu déle než dvacet let, a stále ještě nejsou ty linky postavené,“ dodal.

Zdroj: Týden.cz

Jihočeský kraj postihl cvičný blackout

Více než 600 tisíc Jihočechů se náhle ocitá bez elektřiny. Továrny se zastavují, území se ponořilo do tmy. Může za to hned několik zkratů rozvodných linek. Kraj postihl tolik obávaný blackout. Takový byl scénář štábního energetického cvičení, které dnes proběhlo na elektrárně Temelín. Do cvičení se zapojilo 30 specialistů ze společností ČEZ, ČEPS a E.ON. Energetici procvičovali zajištění elektřiny pro elektrárnu Temelín z vodní elektrárny Lipno.

Veškeré kroky probíhaly štábně na simulátoru temelínské elektrárny. Cvičení bylo zaměřeno na simulované provedení nápravných opatření, vzájemnou koordinaci a komunikaci energetiků. Po celou dobu byly oba bloku elektrárny Temelín na plném výkonu. Omezen nebyl ani provoz Lipna. Cvičení tedy nemělo vliv na situaci v rozvodné síti.

Reakci na vlastní blackout, tedy situaci, kdy elektrárna přijde o všech deset zdrojů elektřiny, trénuje provozní personál elektrárny Temelín několikrát ročně. Tentokrát se nově zapojily i energetické společnosti ČEPS a E.ON. „Scénář předpokládal, že Temelín nebude moci získat elektřinu z vnější rozvodné sítě. K obnovení dodávek v tomto případě pomůže elektrárna Lipno,“ popisuje mimořádnou situaci Ladislav Dubský, směnový inženýr elektrárny Temelín, který cvičení za ČEZ připravoval.

Pokud se do 10 minut nepodaří energetikům obnovit dodávku elektřiny do rozvodné stanice v Kočíně, která je s Temelínem přímo spojena, vyhlašuje se stav nouze. Na řadu tak přichází elektrárna Lipno. Deset procent výkonu jednoho ze dvou lipenských turbogenerátorů je dostatečných, aby Temelín měl potřebné množství elektřiny pro chlazení reaktoru. „Lipno umí startovat tzv. ze tmy, tedy když v síti není proud. Stačí pustit vodu na turbínu a během několika minut vyrábíme elektřinu,“ vysvětluje Bedřich Kučera, vedoucí provozu lipenské elektrárny. Hlavním úkolem energetických dispečerů z firmy E.ON je pak vyčlenit linku pouze pro Temelín. „Temelín je v tomto případě priorita. Aby se elektřina nedostala k jiným spotřebitelům, musíme tuto linku až do vyřešení situace izolovat,“ představuje hlavní kroky společnosti E.ON Pavel Klíma.

Podle energetiků jsou podobná cvičení důležitá vzhledem ke stále častěji hrozícímu přetížení rozvodných linek. „Riziko blackoutu je kvůli větrným elektrárnám v Německu poměrně vysoké. Již v minulosti byla česká rozvodná síť i díky přetokům elektřiny ze severu Německa několikrát na pokraji kolapsu. Zatím se nám toto riziko podařilo vždy odvrátit. I proto jsou podobná cvičení koordinace energetiků v ČR velmi důležitá. Dnešní cvičení ukázalo, že Temelín je i na tyto krizové situace připraven,“ zhodnotil cvičení Petr Froněk ze společnosti ČEPS, která řídí toky elektřiny v přenosové síti.

Zdroj: Tretiruka.cz

Teplárny mohou ochránit před black outem

Rádio oněmělo, televize oslepla, lednička zmlkla.  Mlčí i telefon, ale z ulice se naopak ozývá hlasité troubení  z nedaleké křižovatky, kde nejdou semafory. Tak vypadá začátek výpadku  elektřiny. Zatím jsme zvyklí na to, že během několika  minut, v horším případě hodin je vše zase v pořádku. Málokdo si však  umí představit život v Česku bez elektřiny po  několik dnů nebo dokonce týdnů.

Bezchybný provoz elektrické rozvodné  soustavy ohrožuje bezpočet předvídatelných a nepředvídatelných faktorů. Česká  přenosová soustava se v minulosti několikrát dostala na pokraj blackoutu,  tedy rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny. Čelí totiž  jak přetokům elektřiny z německých větrných elektráren na Baltu, tak  opačnému problému, jímž je nedostatek elektřiny na  Balkáně.

ČR křižovatkou energetických  cest

„Ani vybudování nových přenosových sítí v Německu  nemusí proto český problém zcela vyřešit,“ řekl Tomáš Hüner, šéf dozorčí rady  společnosti Česká přenosová soustava (ČEPS), jež tuzemskou soustavu provozuje.  Přes Česko, které je křižovatkou mezinárodních cest elektřiny, se nárazově valí rizikové množství proudu. Země  jako Slovinsko, Chorvatsko i další státy bývalé Jugoslávie, kromě Srbska,  se potýkají se značným nedostatkem vlastní elektřiny.

Každý rok se rozvodná soustava několikrát  potýká také se zásahy živelných pohrom, které přinášejí lokální výpadky elektřiny. Jediné, co se zatím naší přenosové soustavě vyhýbá,  jsou teroristické útoky. Ve světě nejsou rozsáhlé výpadky elektrických sítí nic  výjimečného.

Zatímco u nás vrcholily prázdniny, ocitlo se na severu  a východě Indie bez proudu až 700 milionů lidí. Pro srovnání, zhruba stejný  počet obyvatel žije v Evropě od Atlantiku po Ural. Podle Miroslava Vrby,  člena představenstva ČEPS to byl největší výpadek všech dob, co se týče dopadu  na zákazníky.

Řešení na evropské  úrovni

V Indii se ještě lidé možná dokáží bez elektřiny obejít. Ve vysoce civilizovaném a na elektřině totálně závislém světě, kam patří i Česká  republika, by však dopady podobného výpadku byly katastrofální. Podle předsedy  představenstva ČEPS Vladimíra Tošovského jsou částečným řešením vyšší investice  do zkvalitnění přenosové soustavy. ČEPS proto do roku 2023 chystá vložit do  posílení sítí šedesát miliard korun.

„Problematiku však musíte řešit na  celoevropské úrovni,“ dodal Tošovský. Premiér Petr Nečas na posílení soustavy na  podzim přislíbil až 50 miliard korun a nedávno uvedl, že hrozba přetoků elektřiny z Německa nezmizí do roku 2018. Situace se může  změnit až poté, co Německo vybuduje robustnější přenosové sítě.

Riziko  kolapsu sítě však bude existovat vždy, protože faktorů, které ji mohou ohrozit,  je řada a úplně je eliminovat prostě nelze.

Veřejné ostrovní  provozy

Řešení přesto existuje a je překvapivě jednoduché.  „Veřejné ostrovní provozy by byly schopné zachovat v provozu části  distribučních soustav z místních zdrojů do doby, než dojde k obnově  přenosové soustavy. Řízenou dodávkou elektřiny pro  vybrané spotřebitele by pak bylo možné následky blackoutu zmírnit,“ popisuje  možné řešení Ivan Beneš ze společnosti CityPlan, která vede výzkumný projekt  zaměřený na zvýšení odolnosti distribuční soustavy. Základem takového ostrova je  menší zdroj elektřiny, například teplárna, který je schopen samostatného fungování bez  propojení s přenosovou soustavou.

Pokud přerušení dodávek elektřiny netrvá déle než 24 hodin, zůstávají při obnovení  dodávek elektřiny zachovány základní funkce společnosti.  Několikadenní narušení dodávek už způsobí sociální nepokoje. Například záložním  zdrojům mobilních operátorů, vodárenských společností, bank nebo nemocnic už  dojde energie. Pokud mimořádná situace trvá déle než pět dní, nastává  dezintegrace společnosti a vláda zpravidla vyhlašuje stav ohrožení nebo dokonce  výjimečný stav.

Teplárny jako součást  řešení

Význam a možnosti ostrovního provozu si plně uvědomuje  ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat, by  dvoutýdenní výpadek elektřiny ve třech krajích ČR přišel  státní kasu zhruba na 15 až 22 miliard korun. V návrhu Státní energetické koncepce proto do konce příštího roku počítá  s vypracováním Národního programu energetické  odolnosti se zaměřením, mimo jiné, na schopnost ostrovních provozů velkých  aglomerací. Týkalo by se to nejen 21 měst s více než 50 000 obyvateli,  v nichž žije třetina obyvatel Česka, ale i řady  dalších.

Klíčovou roli v krizovém scénáři při vytváření uvedených  ostrovních systémů by měly sehrát teplárny, kde se kromě  tepla obvykle vyrábí také elektřina, použitelná pro  zajištění nouzových dodávek. „Při výpadku by mohly teplárny eventuálně sloužit jako zásobní zdroj nebo zdroj pro  ten ostrovní systém. K tomu je třeba vyčlenit ostrovy v naší přenosové  soustavě. Chceme tuto kapitolu popsat ve Státní energetické koncepci tak, aby na to bylo pamatováno,“ řekl  nedávno poslancům v odpovědi na interpelaci k situaci v energetice ministr Martin Kuba.

Podle Martina Hájka,  ředitele Teplárenského sdružení České republiky je řada  tepláren pro zabezpečení ostrovního provozu již dnes  dostatečně vybavena. K jeho vytvoření je však zapotřebí spolupráce  distribučních společností.

„V situaci, kdy nastává blackout, musí  takzvaná rozpadová automatika v řádu milisekund vystřihnout ze sítě ostrov,  který má teplárna šanci utáhnout,“ upozornil Hájek.  Provozovatelé distribučních soustav ovšem takové vybavení většinou nemají a  spoléhají na rychlé obnovení provozu přenosové sítě.

Je také potřeba  vytipovat opravdu nejnutnější spotřebu elektřiny  například pro čerpadla zajišťující dodávku pitné vody, protože teplárna samozřejmě nedokáže dodat dost energie pro běžný  provoz města.

Problematické finance

Zatím  nevyřešeným bodem zůstává financování nezbytných investic na straně tepláren a zejména distribučních společností. Celkové by se  náklady na přípravu ostrovních provozů podle odhadů pohybovaly v řádu  stovek milionů korun. To je ale jen nepatrný zlomek prostředků, které se  každoročně věnují na podporu obnovitelných zdrojů, které paradoxně nejvíce  přispívají k hrozícímu výpadku dodávek elektřiny, a  také nepatrný zlomek škod, které by rozsáhlý výpadek elektřiny napáchal.

První vlaštovky se přes řadu  překážek postupně objevují. V polovině září loňského roku proběhly  v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích zkoušky, které  ukázaly, že je možné při výpadku proudu ve zlomku vteřiny vytvořit ostrov a  udržet nepřerušené zásobování elektřinou. Praktické  zkušenosti pro budování veřejných ostrovních provozů v menších městech by  měl přinést pilotní projekt Smart Region společnosti ČEZ, probíhající ve Vrchlabí. Projekt, který je zaměřen na  využití chytrých sítí, má za cíl do roku 2015 určenou oblast osadit  nejpokročilejší distribuční technologií s vazbou na decentrální výrobu  elektřiny. V části Vrchlabí Liščí kopec se  připravují podmínky pro otestování ostrovního provozu.

Další rozvoj  připravenosti na ostrovní provoz bude záviset na tlaku ze strany státu a zájmu a  pochopení u provozovatelů distribučních soustav, kteří jsou za  nepřerušovanou dodávku elektřiny zodpovědní. Důležitý  bude samozřejmě také postoj Energetického regulačního úřadu, který dohlíží na  ceny distribučních společností a rozhoduje  o uznatelných nákladech. Podceňování preventivních opatření by se, stejně  jako v případě povodní, mohlo krutě vymstít.

Zdroj: MojeEnergie.cz

Česku hrozí obří výpadky elektřiny

Praha – České republice a dalších zemím ve střední Evropě během letních měsíců hrozí riziko výpadků elektřiny, na vině je ale německá rozvodná síť, uvedl ředitel obchodní divize společnosti ČEZ Alan Svoboda. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.

Ve svém projevu na konferenci o energetice v Praze Svoboda vysvětlil, že zvýšená spotřeba v létě, výpadky v dodávkách, ke kterým dochází kvůli údržbě zařízení a vysoký podíl obnovitelných zdrojů by mohly navýšit tlak na německý systém, což bude mít vliv i na Českou republiku a další země regionu.

„Potíže spojené s německou rozvodnou sítí může ohrozit celý region,“ řekl Svoboda. „Jak velký problém by to mohl být, není známo,“ dodal.

Zdroj: EuroZpravy.cz

Německé větrníky mohou přinést “blackout”

Po celé zemi naprostá tma a kolaps všech elektrických systémů – i tak by mohlo dopadnout Česko, pokud by se v elektrické přenosové síti sešlo několik nepříjemných událostí. Stabilitu soustavy přitom podle zástupců jejího provozovatele, státem vlastněnou společností ČEPS, ohrožuje nárazová výroba ve větrných elektrárnách na severu Německa.

Pokud na pobřeží Baltu fouká více než obvykle, přenese se vyrobená elektřina po drátech přes Německo a Polsko až do Česka, kde způsobuje nadměrné zatížení. To se naposledy stalo kolem 20. listopadu, kdy byla soustava na hranici bezpečného provozu. ČEPS v takovém případě musí přepojit linky a tuzemské výrobce elektřiny požádat o omezení výroby. Ani to však nemusí stačit a navíc výrobci nepřeruší provoz svých elektráren zadarmo.

“Náklady na nutné změny zapojení a ztráty vzniklé přenosem elektřiny, která přes naši soustavu přetéká do soustav okolních, neseme my a potažmo i konečný zákazník,” říká šéf ČEPS Petr Zeman. Jde o téměř sto milionů korun ročně.

Největší riziko výpadků blackoutů způsobených německými větrníky jsou právě na podzim a také v únoru a březnu. “Problémy mohou nastat hlavně o víkendech nebo během státních svátků, kdy nižší spotřeba elektřiny nedokáže vstřebat nárůst výroby z větrných zdrojů,” říká Miroslav Šula, který má v ČEPS na starosti řízení soustavy.

Něco podobného se stalo například o víkendu 3. a 4. října. Provozovatel německé soustavy se ocitl v tak zoufalé situaci, že těm, kdo od něj elektřinu odebral, dokonce za to zaplatil – stovky eur za megawatthodinu. Hrozilo, že Němci oslaví výročí 19 let od znovusjednocení země potmě.

“Naše síť nebyla na tak velké a neočekávané toky elektřiny přes německé hranice stavěna. Propojení mezi státy mělo původně sloužit jen havarijním výměnám energie,” říká Šula.

České větrné parky (s instalovaným výkonem 160 MW proti německým 25 tisícům MW) zatím stabilitu soustavy neohrožují. Pokud by se ale realizovaly všechny záměry tuzemských investorů, je ČEPS připravena iniciovat změnu zákona, který by umožnil větrníky v případě problémů “odstřihnout”. Nyní musejí distributoři “zelenou elektřinu” povinně vykupovat. Proti německým větrníkům, jejichž celkový výkon se má do roku 2015 zdvojnásobit, se pak chce ČEPS v krajním případě bránit instalací transformátorů s příčnou regulací na hranici. Ty by v zásadě poslaly nechtěnou energii zpět.

Pro zvýšení spolehlivosti plánuje ČEPS v příštích letech investovat do rozvoje a obnovy sítě až 4,5 miliardy korun ročně. Do roku 2022 se mají elektrické dráty rozrůst o 675 kilometrů a má vzniknout pět nových rozvoden. Přenosová soustava by se tak proti současnému stavu zvětšila o pětinu. ČEPS však tvrdí, že novou výstavbu komplikuje legislativa – všechna povolovací řízení mohou trvat až 10 let. Výrobní zdroje přitom získají povolení mnohem rychleji.

Zdroj: Ihned.cz

Hledáme partnery

Nabízíme spolupráci regionálním elektromontážním firmám na montáž a servis automatických elektrocentrál

Hledáme partners - firma Karel Řehák

V případě zájmu nás kontaktujte